Zůstanu blbej

Nedodělal jsem magistra ze sociální práce. Nedodělal jsem magistra z etnologie a kulturní antropologie. Přijali mě na ekonomii a já ani nenastoupil.

Není to tragédie. Je to jen seznam.

Jsem starej. Mám čtyři práce a tři děti a když chci jet na přednášku do Prahy, znamená to vlak, pak metro, pak běžet přes Staromák do Celetné a vyběhnout čtyři patra schodů. To všechno kvůli hodině a půl, po které jedu zpátky.

Občas to dělám. Většinou nedělám.

Pomalu se smiřuji s tím, že zůstanu blbej. Bez těch titulů, které v tomhle prostředí fungují jako vstupenka do místnosti, kde se teprve začíná mluvit doopravdy. Vím dost na to, abych věděl, co mi chybí. To je možná ta nejhorší poloha. Nestojíš venku v nevědomosti, stojíš venku a vidíš dovnitř oknem.

Magistr by to nezměnil. Vím to. Ale někdy si říkám, že by mi aspoň dovolil tvrdit opak.