Hořký konec okurky

Groteskní deník z periferie lidské existence

Hemtamten, Oný a No Ten…

Hemtamten.

Ukazovací pseudozájmeno vyššího řádu.

Ukazuješ rukou, chujem a duší zároveň.

Hemtamten.

Emocionálně přesný odkaz na osobu, kterou všichni v místnosti znají a zároveň

emocionální předpříprava posluchače, že ten „hemtamten“ je zkrátka

zasranec nebeskýho kalibru.

Oný.

Ukazovací pseudozájmeno druhého stupně pasivní agrese.

Gestikulace není potřebná.

Oný je natolik vyhraněný, že ho prostě všichni znají a kdo ne, může si za to sám.

Ukazování zcela nahradila aura podezření a pohrdání.

Oný neidentifikuje objekt, ale nastoluje atmosféru.

Neukazuje se prstem z obav,

že by si ten zmrd ještě myslel, že ho někdo obdivuje.

No Ten.

Ultimátní pseudozájmeno pro kolektivní trauma.

Funkčně označuje konkrétní osobu, jev, situaci,

ale odmítá ji pojmenovat.

Protože to nebylo dost výmluvné nebo všichni víme kdo,

nebo by mohlo dojít k jadernému konfliktu.

No Ten.

Větší informační hodnotu mají gesta a mimika než slova.

A nakonec:

No to.

Zástupné pseoudozájmeno pro celé životní tragédie.

Nové texty rovnou do mailu

Žádný newsletterový cirkus. Jen upozornění, když vyjde nový zápis.

Po zadání adresy přijde potvrzovací e-mail. Odběr lze kdykoli zrušit.

Napsat komentář

Zjistěte více z Hořký konec okurky

Přihlaste se k odběru a pokračujte ve čtení. Získáte přístup k úplnému archivu.

Pokračovat ve čtení