Emil čeká návštěvu

Emil sedí v křesle a jí suchý chleba.
Do bytu vchází Host.
Host chvíli mlčí, pak se rozhlédne.

Host:
Emile, proč jíš suchý chleba?

Emil:
Protože je suchý.

Host přikývne.
Z kapsy vytáhne knoflík a položí ho na stůl.

Host:
Tady máš knoflík.

Emil mlčí.
Host sedne na židli, která okamžitě praskne.

Host (ze země):
To je židle?

Emil:
Ne, to je podlaha.

Z vedlejšího pokoje vyjde pes. Vypadá jako slepice.

Host:
To je pes?

Emil:
Ne, to je pondělí.

Host kývne.
Venku někdo zazvoní. Emil i Host se podívají ke dveřím, ale nikdo se nezvedne.

Host:
Nepůjdeš otevřít?

Emil:
Ne, čekám návštěvu.

Host se rozhlédne po prázdném bytě. Zvedne knoflík a odejde.

Emil zůstane v křesle.

Emil:
To je život, do prdele.