Hořký konec okurky

Groteskní deník z periferie lidské existence

Číst podle tématu

Deník z periferie

Každodenní záznamy, lidé, místa a paměť.

Periferie, politika a společnost

Regiony, stát, instituce a věci, které nejsou legrace.

Romové, gádžové a společnost

Romská perspektiva, jazyk a většinové podivnosti.

Jinoch, Tchoř a diagnózy civilizace

Figury, grotesky a poruchy běžného provozu.

Bordel, satira a ostatní

Texty, které se odmítly zařadit slušně.

Nejnovější zápisy

  • Panelová diskuze

    Název: Panelová diskuze „Jazyk jako nástroj útlaku, nebo špageta?“Místo: Kulturní centrum „Rovnováha“Moderátor: neutrálně genderfluidní AI hlas z repráčku IKEAČas: Nekonečno + 5 minut Panelisté: Dr. Xena Nevědomá, PhD. – odbornice na jazykovou dekonstrukci ve vztahu k mezidruhové empatii.…

    [ Číst dál ]

  • Chomutov slaví…ale co vlastně?

    Letos je to 690 let od chvíle, kdy se Chomutov objevil na mapě jako město. A nemůžu se zbavit pocitu, že už 690 let sem vždycky v červnu přijedou kejklíři, rozbijí stany, zavoní trdelník a roztočí se středověká…

    [ Číst dál ]

  • Jaké jsou mé nároky na lidstvo?

    Mé nároky nejsou přehnané. Jsou jen lehce nekompromisní a tím jsou pro většinu lidí nesnesitelné. I. Myslet. Nesnáším, když se věci říkají „protože to tak je“. Chci, aby lidi rozuměli tomu, co říkají, co dělají a proč. Aby…

    [ Číst dál ]

  • Chci zpět svůj chaos!

    Chaos je okurka, která si hraje na algoritmus. Všechno se hladce točilo, dokud jsme nechtěli chaos strukturovat. Od té doby všechno běží špatně, ale na čas. Chaos je původní jazyk vesmíru, ale my jsme ho chtěli v prezentaci. A…

    [ Číst dál ]

  • Z hlubin tabulek a ticha

    aneb Anatomie jednoho krajského šílenství Ústí nad Labem, konec jara léta Páně 2025 Přátelé, píši Vám nyní, kdy se vše kolem mne svíjí v posledním stádiu proměny.Píši, neboť mám za to, že na počátku tohoto údělu jsem nebyl…

    [ Číst dál ]

  • Kapitalistická ranní nevolnost

    Nový klinický syndrom 21. století. Jde o trvalé napětí způsobené existencí v systému, kde se vstávání v 5:30 glorifikuje jako morální vítězství a ne jako krutá forma sebepopření. Kapitalistická ranní nevolnost není nemoc těla.Je to signál duše, že…

    [ Číst dál ]

  • Program osobního rozkladu

    Vítáme Vás v unikátním seberozvojovém kurzu, který neslibuje nic, kromě toho, že se možná konečně potkáte se svým vlastním troskotajícím vědomím. Program je určen pro všechny, kteří cítí, že se jim život rozsypal jako plastová krabička na léky.…

    [ Číst dál ]

  • Kalokagathia

    Má Kalokagathia je v záporných hodnotách.Harmonie těla a ducha se rozpadlajako panelák po demolici.Tělo zničené sezením, úzkostí a kafem na lačno.Duše v rozvalumezi obyčejným vyhořením a psychózou.Dovolte mi pozvracet si tógu. Přihlaste se na kurz vnitřní rovnováhy.První lekce:…

    [ Číst dál ]

  • Proč mě networking sere

    80 % profesionálů tvrdí, že networking je klíč ke kariérnímu ústěchu. Možná mají pravdu. A možná je to důvod, proč mě networking tak strašně sere. 1. Protože to je věčný divadlo Usmíváš se na lidi, které neznáš. Zajímáš…

    [ Číst dál ]

  • Goethe a Mácha: Dva poutníci, dvě cesty

    Johann Wolfgang von Goethe: Šel, aby poznal Goethe byl poutník v saku a s notýskem. Cestoval, aby věděl, aby viděl, aby klasifikoval. Jeho cesta byla mapa, po které kladl body: minerály, sopky, komtesy, krajiny, vůle státu, ideály osvícenství.…

    [ Číst dál ]

  • Johann Wolfgang von Gehe

    Cestopis Johanna Wolfganga von Geheho aneb Kronika německého génia, který byl všude, všem a vždy I. Prolog: Výprava za vědou a vápencem Byl jsem Goethe, ale pak jsem se stál Gehe. Neboť jsem šel. Šel jsem všude. Šel…

    [ Číst dál ]

  • Kolektivní radost z výroby traktorů

    „V Traktorovém závodě Rudého pokroku v Blatné byl dnes vyroben již stý traktor tohoto měsíce! Pracující kolektiv pod vedením soudruha Pácla překonal plán o celých 27 procent. A víc než to – překonal sám sebe! Kde dříve byla…

    [ Číst dál ]

  • MANIFEST REZISTENCE PODDIMENZOVANÉHO REGIONU

    (Verze 1.0 – psaná v mlze a šmelcu) I. JSME SUDETY Ne místo. Stav mysli.Jsme okraje všeho.Nejsme pozůstatek. Jsme předvoj. Jsme děti zrušených škol, co se naučily číst mezi řádky novinových zpráv. Dokážeme odhadnout vývoj nezaměstnanosti podle pachů…

    [ Číst dál ]

  • STARTUJEM. TEĎ.

    Byl jsem u rakety.Ne v NASA.U pomníku obětem fašismu.Betonová střela do nebe,která už dávno nemá kam dopadnout. Jsem rozjetej.V očích slunce, co nemá stín.V hrudi rachot dějin, co jsem nikdy nestudoval,jen je cejtím, jak mi vibrujou mezi žebrama.…

    [ Číst dál ]

  • Můj první projev vzdoru před sentimentem, který požírá mozek.

    Bylo nám asi deset. Tábor. Jehličí v ponožkách, chleba se salámem, co zteplal dřív než dopolední program skončil. A jedna holka, co měla památníček. Ne takovej ten popsaný letníma prázdninama nebo sbírkou obtisknutých kytek. Ne. Tenhle byl svatej.…

    [ Číst dál ]

  • 🜃 MANIFEST TŘÍBENÍ POZDNĚ KAPITALISTICKÉHO CHARAKTERU

    (verze první a poslední) §1 Byli jsme vychováni k tomu, abychom si pletli osobnost s profilem, vztah s interakcí, postoj s brandingem a hodnotu se sledovaností. Charakter se stal komoditou – měřitelnou, optimalizovatelnou, prodejnou. Naše etika se vešla…

    [ Číst dál ]

  • Jaro

    Jaro.To zas všechno leze ven.Kytky, smrad, sliny na listech,pyl jak prášek na erekcia lidi se tvářej, že to je přirozený. Jarní úklid?To je rituál popření.Vytíráš podlahu,ale pod kůží ti teče chtíč a stud.Všichni leští okna,aby nebylo vidět, jak…

    [ Číst dál ]

  • Kamarádi

    Vedle Jinocha seděl na baru Tchoř. Tchoř není přezdívka. To je diagnóza. Tchoř se totiž kdysi jmenoval Stanislav Čech, ale to už nikoho nezajímá.  Lidi mu začali říkat Tchoř už někdy na přelomu tisíciletí, když ještě žil na…

    [ Číst dál ]

  • Ošklivý

    Pan Solčáni byl ošklivý. Ošklivý a tlustý. Lidé si na něj ukazovali a říkali: „To je pan Solčáni, ten je tak ošklivý!“ Nebo si říkali: „Měl by se sebou něco dělat.“ Byl tak ošklivý, že lidé při pohledu…

    [ Číst dál ]

  • Hylak

    Pan Kučera už dlouho nikomu nepomohl tak, jak to měl ve zvyku. Pan Kučera je totiž dobrák. Seděl doma na zemi a představoval si, jak někomu pomáhá. Jak by nabídl alespoň malou pomoc. Třeba nějakému pánovi, kterého trápí…

    [ Číst dál ]

  • Vtip

    Básník Mirkun řekl vtip. Pan Kvasnička chtěl o tom vtipu diskutovat. A našli se i další, kteří chtěli o vtipu diskutovat. Básník Mirkun sledoval jak lidé diskutují o vtipu a potom vstal a pomalu odcházel pryč. Slyšel jak…

    [ Číst dál ]

  • Host do domu

    Na dveře pana Smysloviče někdo zaklepal. Když pan Smyslovič otevřel dveře, uviděl malého zrzavého chlapíka, který se uklonil a začal zvracet. Zvracel a chrčel a lítaly z něj zvratky. Úplně pana Smysloviče zeblil. Panu Smyslovičovi se z toho…

    [ Číst dál ]

  • Jak kouzelník Apaurin otevřel konzervu

    Pan Smyslovič smažil na pánvi vejce. Soused Kukaňovič chrochtal smíchy a zlobivý malý hošík zrovna čůral v mezipatře, když stará paní Klučková zjistila, že nedýchá. Chvíli se tím trápila a napadlo jí, že by jí snad mohl někdo…

    [ Číst dál ]

  • Skutečné dveře neskutečného básníka

    Toho času bydlel básník Mirkun ve skladu sudů. Měl dvoje dveře z nichž jen jedny byly skutečné. Ty druhé byly taky skutečné, ale byla to jen díra ke dveřím, která dveře nemá a byla hned u dveří, které…

    [ Číst dál ]

  • Jak začalo sněžit

    Paní Černá, obyvatelka domu v ulici Zoufalství, byla toho dne nakupovat uzeniny. Ve frontě za ní stál pán v kostkovaném saku, který dělal „hm“ a paní, která se mezi pánem v kostkovaném saku a proskleným pultem snažila natáhnout…

    [ Číst dál ]

  • Matematika

    Žákyně byla vyvolána k tabuli. Cestou k tabuli upadla a zlomila si nohu. Učitel matematiky kroutil hlavou. Žáci se smáli žákyni až se za břicho popadali. Učitel matematiky ukazoval prstem. Žáci brečeli smíchy. Žákyně plakala. Na tabuli nikdo…

    [ Číst dál ]

  • Básníkova krize

    Básník Mirkun byl toho rána  zoufalý. Už dlouho nic nenapsal. Je vůbec básník, když takovou dobu nic nenapsal? Sedl si ke stolu. Podepřel si hlavu a přemýšlel. Tu někdo zaklepal na dveře. Básník vstal a šel otevřít. Za…

    [ Číst dál ]

  • Neštovice a černý kašel

    Jedna žena šla po ulici kolem hlemýždě, který hledal lopatu a dostala neštovice. Naproti ní šel pán s lopatou, šlápnul na hlemýždě a dostal černý kašel. O kus dál brečel dojatý básník Mirkun. Pan Smyslovič se vracel z…

    [ Číst dál ]

  • Křičení ticha

    !

    [ Číst dál ]

  • Opravdová poezie

    Básník Mirkun spěchal domů. Měl na čele bouli. Cítil, že dnes to skutečně přijde. Napíše opravdovou poezii a stane se slavným básníkem. Doma si sedl ke stolu, vzal pero a z boule na hlavě mu zničehonic vyjela ruka.…

    [ Číst dál ]

  • Pan Kysela má uzeniny v hrsti

    Pan Kysela, řidič závodních konví, si domů nesl půl špekáčku. Měl z toho ohromnou radost. Nese si domů půl špekáčku! Lidé si na něj ukazovali a říkali: „Podívejte! Pan Kysela, řidič závodních konví, si nese půl špekáčku!“ A…

    [ Číst dál ]

  • Apaurin přichází

    Kouzelník Apaurin se ráno vzbudil na podlaze s kufrem pod hlavou. Vzal svůj cylindr a sáhl do něj rukou. Nic. Strčil do něj ruku po loket, potom celé rameno, strčil do něj hlavu, druhou ruku, tělo, nohy… A…

    [ Číst dál ]

  • Řešení závažného společenského problému

    Na ulici se nějaký pán svalí k zemi a umře. Jedna stařena se nakloní nad nebožtíka a píchne ho holí do břicha. Nebožtík se nehýbe. „Ten je dočista tuhej. Měli bychom mu sundat boty a přikrýt mu tvář…

    [ Číst dál ]

  • Na okně nablito

    Jedna malá holčička upadla a rozbila si koleno. Seděla na zemi a plakala. Ostatní děti se jí smály a ukazovaly si na ní. Šel kolem básník Mirkun a viděl, jak se děti škaredě smějí malé holčičce. Úplně se…

    [ Číst dál ]

  • Pomozte chudákům

    Pan Smyslovič, řidič autobusu, se večer vracel domů z práce. Pan Smyslovič byl chudák. Lidé to o něm věděli. Ukazovali si na něj a říkali:“To je pan Smyslovič, řidič autobusu. On je chudák“. Na pana Smysloviče číhal za…

    [ Číst dál ]

  • Veselý pár

    Jedna stará paní se rozhodla přejít silnici v místě, kde jezdilo hodně aut. Myslela si, že to stihne. A nestihla to. Přejelo jí nákladní auto a viděly to děti na hřišti, kterým se udělalo hodně špatně. A tak…

    [ Číst dál ]

  • Prase

    Ležel na silnici pán a chrochtal. Projíždějící auta se mu snažila vyhnout a troubila na něj. Nakonec ho stejně někdo přejel. Prase.

    [ Číst dál ]

  • Pan Kukaňovič není doma

    Pan Smyslovič, řidič autobusu, si jednou v lékárně koupil sirup. Před dveřmi svého bytu zjistil, že cestou domů ztratil klíče i sirup. Zazvonil na souseda Kukaňoviče. Soused Kukaňovič je hodný člověk a rád se směje. Ale soused Kukaňovič…

    [ Číst dál ]

  • Mlčení teček

    [ Číst dál ]

  • Pan Horák má rád sníh

    Pan Horák měl rád zimu a sníh. Měl tak rád sníh, že často brzy k ránu vyšel před dům, obnažil své velké břicho a lehl si do sněhu. Lidé, kteří ráno šli do práce si na něj ukazovali…

    [ Číst dál ]

  • Pan Smyslovič nejí vejce

    Josef Kukaňovič si myslel, že je hodný. Byl o tom přesvědčen. Jednou chtěl starší sousedce podržet dveře. Josef Kukaňovič byl hodný gentleman. Ale na poslední chvíli dveře zavřel a přes poplivané sklo dveří na sousedku vyplázl jazyk. Doma…

    [ Číst dál ]

  • The Journey Begins

    Thanks for joining me! Good company in a journey makes the way seem shorter. — Izaak Walton

    [ Číst dál ]

Nové texty rovnou do mailu

Žádný newsletterový cirkus. Jen upozornění, když vyjde nový zápis.

Po zadání adresy přijde potvrzovací e-mail. Odběr lze kdykoli zrušit.