Hořký konec okurky

Groteskní deník z periferie lidské existence

Číst podle tématu

Deník z periferie

Každodenní záznamy, lidé, místa a paměť.

Periferie, politika a společnost

Regiony, stát, instituce a věci, které nejsou legrace.

Romové, gádžové a společnost

Romská perspektiva, jazyk a většinové podivnosti.

Jinoch, Tchoř a diagnózy civilizace

Figury, grotesky a poruchy běžného provozu.

Bordel, satira a ostatní

Texty, které se odmítly zařadit slušně.

Nejnovější zápisy

  • Standa je Van Damme

    Jinoch a Tchoř sedí na lavičce.Přijde Standa.Nic neřekne, udělá provaz a kouká na ně.Tchoř: „Co to má znamenat?“Jinoch: „To je Standa.“Tchoř: „A proč to dělá?“Jinoch: „Standa je Van Damme.“

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Hygiena

    Tchoř sedí na lavičce mezi paneláky a Jinoch stojí před ním. Jinoch si zapálí a bez toho, aby se na Tchoře podíval, řekne: „Hele, Láďa mi dneska říkal, že prej nemám rád lidi.“ Tchoř si olízne packu a…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Tak dneska tohle

    Jinoch a Tchoř sedí na lavičce před barákem. Vzduch je těžkej, takovej ten podvečer, kdy sídliště smrdí smaženým olejem. Nemluví spolu. Nemusí. K bloku s popelnicemi přijede dodávka. Bílá, anonymní, pracovní. Zastaví, dveře se rozletí. Vyběhne týpek v montérkách. Z…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Akademici

    Jinoch sedí na schodech před panelákem a kouká na týpka, co hledá poklad v popelnici. Tchoř přijde, sedne si vedle něj. Taky kouká. Jinoch: „Hele… pamatuješ akademiky?“ Tchoř: „Jo.“ Jinoch: „Takový ty, co psali o lidech.“ Tchoř: „Jo.…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Transformace sídliště

    Jinoch sedí na obrubníku, kouří cigáro a kouká na panelák před sebou. Panelák mlčí. Tchoř se vynoří z křoví, otře si čumák o rukáv a kouká stejným směrem. Jinoch: „Hele… myslíš, že v tom je nějakej řád?“ Tchoř:…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Poupata

    Jinoch a Tchoř seděli ve dvě ráno na baru U Boháče. Vzduch byl hustej jak stará deka, pivo teplý, popelník přetejkal vajglama… Televize nad barem. Michal David, bez zvuku. Jen úsměvy, ruce k nebi, klávesy Roland a světla,…

    [ Číst dál ]

  • Marginalizace jako třídní realita v podmínkách periferního kapitalismu

    Osobní position paper Úvod Tento text píšu jako osobní position paper. Jako pokus jasně pojmenovat rámec, ze kterého dlouhodobě přemýšlím o sociálním vyloučení, marginalizaci a práci v konkrétních území. V průběhu své profesní praxe se opakovaně setkávám se…

    [ Číst dál ]

  • Špendlíky

    Dávejte na sebe pozor, čůráci. Fakt. Protože nechci, aby mi z vás zbyly jen špendlíky v mapách hřbitovů, abych věděl, kam mám jít zapálit svíčku. Tak se držte. Aspoň trochu. Aspoň dneska.

    [ Číst dál ]

  • Sídlištní šaman a jeho totemy: materiální orientace v prostoru pozdní modernity

    (Antropologický konceptuální experiment) Navážeme-li na pojem sídlištního šamanismu jako na analytickou metaforu popisující vznik rituálních a interpretačních praktik v prostředí urbánní profánnosti, je nutné se blíže zaměřit na materiální dimenzi tohoto fenoménu. Sídlištní šamanismus není abstraktní duchovní postoj,…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Italo Disco

    bar po půlnoci… Tchoř: Hele, poslouchám Nuovo Testamento. A říkám si… ty vole, tohle je totální esence osmdesátek. Heat, Heartbeat, Picture Perfect – kdyby tohle jelo v roce 1985, tak to dneska známe všichni z rádia. Jinoch: Protože…

    [ Číst dál ]

  • O romském národu

    „Ty pořád mluvíš o tom, že se z Romů nikdy nestane národ,“ vyjede Tchoř ostře. „To je strašně normativní! Transnacionální národy existují. Diaspory existují. Židi, Arméni…“ „Stop,“ skočí mu do řeči Jinoch. „Tohle je přesně ten romistickej automat.…

    [ Číst dál ]

  • Tchoř a Jinoch o sněhu

    „Hele,“ říká Tchoř a kouká z okna, „sněží. To je poezie. Ticho. Bílo. Jak u Lady.“ Jinoch si odfrkne. „To je prostě zasraná zmrzlá voda. Nic víc. Akorát to klouže a člověk má mokrý boty.“ „Ty v tom…

    [ Číst dál ]

  • Obyvatelé domu byli informováni ve svém jazyce

    Chodba bytového domu. Odlupující se nátěr. Smrad vařeného zelí a odpadků ze sklepa. Dva úředníci, jeden romský aktivista, jeden mobil na fotodokumentaci. Na zdi se vedle rozbitých poštovních schránek vylepí domovní řád v romštině. Slavnostně, s pocitem dobře vykonané…

    [ Číst dál ]

  • Tchoř a Jinoch: Gumovej plech

    SCÉNA: Březový Vrch. Noc. Mlha a déšť. Jinoch a Tchoř stojí na autobusové zastávce. Tchoř Hele, Jinochu, pamatuješ toho nahatýho týpka v jezírku u kina? Jak tam seděl po koule ve sračkách, třískal si holou hlavu kopřivama a…

    [ Číst dál ]

  • OCET A ASCENDENCE

    SCÉNA: Autobusová zastávka Březový Vrch. Noc. Déšť střídá jemné mrholení. Zastávka je osvětlená jednou lampou, která vydává slabé oranžové světlo a reklamním panelem. Jinoch stojí u krajnice, kapucu na hlavě. Tchoř drží žlutou igelitku. Tchoř (sedá si, trochu…

    [ Číst dál ]

  • Šlaputkár

    (substantivum; maskulinum/femininum; původ: šarišská antropologie každodennosti × romská poetika chůze nikam) Definice: Jedinec, který chodí po sídlišti a tváří se jako ředitel sídliště, přestože jeho funkční náplň spočívá v tom, že chodí po sídlišti a tváří se jako…

    [ Číst dál ]

  • Slovník romských výrazů – Fajta

    Fajta (substantivum, femininum; původ: nejasný; v romštině = rod, krev, klan) Definice: Rozvětvený rod, krevní i morální společenství, ve kterém „můj bratranec“ může znamenat kohokoli od skutečného bratrance přes vnuka švagra tvé sestřenice až po chlapa, co ti…

    [ Číst dál ]

  • Slovník romských výrazů – Barvalo

    (substantivum, maskulinum/femininum; původ: rom. baro = velký, mocný, bohatý) Definice: Rom, který po výplatě prožívá krátké období ekonomického nanebevzetí. Dva dny, kdy je svět v rovnováze. Rodina má všechno, děti chodí po sídlišti v nových bílých botách a…

    [ Číst dál ]

  • Slovník romských výrazů – Rakloteriér

    „Rakloteriér“ (substantivum, maskulinum; původ smíšený) Definice: Věčně nasraný, přepjatě racionální a permanentně nespokojený gadžo. Rakloteriér je raklo (bílý muž), který si plete nasranost s osobností. Štěká, aby bylo slyšet, že žije. Zpravidla v opozici k čemukoli, co mu…

    [ Číst dál ]

  • Průmysl na prázdno

    Hospoda U Boháče. Ráno po dešti. Na baru leží noviny. Titulek křičí: „Zpěvačka přistižena s tajemným mužem!“ Pod tím fotka někoho, koho nikdy nikdo z nich neviděl. Tchoř: Kdo to sakra je? Takhle to vypadá, že bych to…

    [ Číst dál ]

  • Nemísta

    Jinoch: Víš, Tchoři, já si někdy říkám, že to naše sídliště už není místo samo o sobě. Dřív tu lidi znali jména sousedů, protože spolu makali ve stejný šichtě, v jedný fabrice, v jednom dole. Ale teď se…

    [ Číst dál ]

  • Chci zkoumat svět po konci světa

    Vyrostl jsem v Zóně. V sídlištní krajině, kde se beton stal pamětí, výtah božstvem a výměník tepelným srdcem vesmíru. Znám jí od dětství. Všechna ta ponurá schodiště, výkřiky ze sklepů, smích u kontejnerů a ranní ticho s příchutí…

    [ Číst dál ]

  • Záznam ze šetření

    Mezi dokumentární prózou a existenciálním minimalismem. Jen zapisuji a nehodnotím. Zóna, blok C, 5. patro. Grasonka. Uvnitř dva muži a pes a nápis na zdi. Pes se jmenuje Fingolfin. Na podlaze v chodbě přede mnou leží psí výkaly. Na…

    [ Číst dál ]

  • Kázání ve vestibulu panelového věžáku

    Patos. Je troskou i svědkem Zóny. Na sídlišti ho znali všichni. Děti se mu smály, dospělí se mu vyhýbali a důchodci mu říkali náš kazatel. Našel se v sobě někdy kolem roku 2003. Do té doby byl jen…

    [ Číst dál ]

  • Slovník romských výrazů

    „Gádžovský píčoviny„ (substantivum, plurál; společensko-kulturní termín původu romského) Definice: Soubor jednání, řeči a gest, které zakrývají skutečný záměr nebo postoj. Slouží k udržení zdání profesionality, moci či morální převahy. Projevuje se především tam, kde se pravda nehodí, ale…

    [ Číst dál ]

  • Slovanský salát

    Slovanský salát není jen tak nějaké jídlo. Je to mýtus v aspiku, podávaný s příchutí sentimentu a trochou krve. Každý si do něj přihodil něco svého, a nikdo netuší, co z toho nakonec vlastně vzniklo. Všichni se však…

    [ Číst dál ]

  • K smrti vyčerpán kulturní válkou

    Jsou dny, kdy člověk otevře noviny, podívá se na sociální sítě nebo jen tak v hospodě zaslechne sousední stůl a má pocit, že žije na frontě. Ne na frontě v zákopech s kulomety, ale v jakémsi nekonečném verbálním…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Symbolická antropologie v láku

    U stolu sedí Jinoch a tchoř. Na talíři před nimi se třpytí v mastným láku utopenec se spoustou cibule. Jinoch (dívá se zhnuseně na sklenici s utopencem): „Hele, kámo… tohle je lidskej život v láku. Narodíš se jako…

    [ Číst dál ]

  • Otevřený dopis Camusovi o rezignaci a smradu

    Hanebný Jinoch sedí na baru, vedle něj sedí tchoř a oba pijí pivo. Jinoch: (kouká do pěny v půllitru) „Hele, vole, Camus to má prej tak, že nic nemá cenu, svět je absurdní, všechno jde do hajzlu a…

    [ Číst dál ]

  • Jinoch a Tchoř: Kolektivní odér

    Sedí Jinoch v hospodě, před sebou půllitr, vedle něj sedí na židli tchoř a upíjí ze svého půllitru pivo. Všude je strašnej puch, ale nikomu to už nepřijde divný, protože Jinoch vypadá o dost hůř než ten tchoř.…

    [ Číst dál ]

  • Pomalu mizím…

    Každý den ráno vstanu. Mechanicky. Beze smyslu, beze vzrušení. Ne proto, že bych se na něco těšil. Ale protože musím. Naložím děti. Odvézt. Pak práce. A další práce. A pak třetí. A čtvrtá. Pořád někam jedu. Telefon. Notebook.…

    [ Číst dál ]

  • Emil čeká návštěvu

    Emil sedí v křesle a jí suchý chleba.Do bytu vchází Host.Host chvíli mlčí, pak se rozhlédne. Host:Emile, proč jíš suchý chleba? Emil:Protože je suchý. Host přikývne.Z kapsy vytáhne knoflík a položí ho na stůl. Host:Tady máš knoflík. Emil…

    [ Číst dál ]

  • Bude úplněk

    Bude svítit kulatý měsíc na nebi. To zas někdo bude cítit „příval energií“ a prožije magickou noc. Někdo bude zkoumat, co takový úplněk znamená pro lásku, kariéru nebo čakry. Můžeme si přečíst články o transformaci a vyhoření, o…

    [ Číst dál ]

  • Ezoterismus středního věku

    Děti devadesátek a mileniálové po dvaceti letech „vnitřní práce“ stojí před PAX skříní z IKEA a za flanelovou košilí čekají portál do Narnie. A místo toho objeví jen zapomenutou igelitku, ve které je DVD z jejich svatby z roku 2009.…

    [ Číst dál ]

  • Papírové slepičky mého života

    Celý můj život by šel shrnout do jedné scény z mateřské školy. Dvě slepičky, jedno vejce a jedna kolosální zrada.Nemusím se nořit do dětských psychologických příruček ani pátrat v rodinných archivech křivd. Stačí vytáhnout vzpomínku ze školky: velikonoční…

    [ Číst dál ]

  • Rituál obětování posledního párku v rohlíku

    Rituál obětování posledního párku v rohlíku na parkovišti za benzínkou je moment, kdy zůstaneš sám. Bez Boha, bez útěchy, bez odpovědí. Všechen smysl mizí s první kapkou hořčice, která se rozteče po ruce a zanechá žlutou skvrnu –…

    [ Číst dál ]

  • Kazatel nové epistemologie

    Kazatel nové epistemologie – poezie z periferie, kde se šamanismus žije v ryzí profánnosti každodennosti. V krajině paneláků a opuštěných popelnic se zjevuje ateofanie: božství, které není, ale přesto promlouvá rzí, fleky a výkřiky ze tmy. Tahle výpověď…

    [ Číst dál ]

  • Ervěnice King

    Nápis, co tam je už několik let. Na omítce, která má vlastní historii. Je to vzkaz. Značka. Ale hlavně příběh. Skoro každý ví, kdo je Ervěnice King. Ervěnice King není jeden člověk. Je to titul, který se neuděluje,…

    [ Číst dál ]

  • Rot und Schwarz – německá lyrika mezi úzkostí a dehtem

    Němčinu mám vlastně rád. Básníci v ní skládají sonety v sedmi pádech a pěti příkazových větách. Já si za ní stojím. Umí být krásná, melancholická a nečekaně jemná. Když si člověk vybere ten správný odstín chroptění. Tahle láska…

    [ Číst dál ]

  • Sídlištní šamanismus: rituál, prostor a transcendence v urbánním prostředí 21. století

    Úvod: Město jako místo nových rituálů V moderních evropských sídlištích, vzniklých v období poválečné modernizace a socialistického urbanismu, se postupně formují nové typy každodenních rituálů a symbolických praktik, které lze s jistou mírou kulturně antropologické licence označit za…

    [ Číst dál ]

  • Ateofanie – Zjevení prázdna

    Zažil jsem ateofanii. Není to žádné osvícení. Je to ostře přítomný pocit prázdna, kdy ztrácíš jakýkoli iluzorní smysl v prostoru, kde nic kromě času a absurdity neexistuje.Ať už stojíš ve frontě v marketu, kde stárneš dvakrát rychleji a…

    [ Číst dál ]

  • Dětství a prázdniny

    V dětství mě rodiče každý rok odvezli na východní Slovensko a nechali mě tam dva měsíce mezi slepicemi a východoslovenskými venkovany, kteří nevěří na slitování. Přežil jsem, i když někteří říkají, že ne bez následků. Naučil jsem se…

    [ Číst dál ]

  • Sochy

    Paměť z kovu, sádry, kamene, hlíny a sraček.Paměť pravdy, hrdinství, národů a svědomí,která vlastně nepatří nikomu. V každé z nich je skrytý překvapení:lži, polopravdy, vynechaný kapitolya velebení dalších sraček. Nejlepší je nechat je stát.Ať na ně serou ptáci.Ať…

    [ Číst dál ]

  • Hemtamten, Oný a No Ten…

    Hemtamten. Ukazovací pseudozájmeno vyššího řádu. Ukazuješ rukou, chujem a duší zároveň. Hemtamten. Emocionálně přesný odkaz na osobu, kterou všichni v místnosti znají a zároveň emocionální předpříprava posluchače, že ten „hemtamten“ je zkrátka zasranec nebeskýho kalibru. Oný. Ukazovací pseudozájmeno…

    [ Číst dál ]

  • Obora u Kaznějova

    Kronika Hanebnosti. Jindřich Jinoch aka Hanebný Jinoch ve svých devatenácti letech. Další díl mozaikové knihy o Hanebném Jinochovi. Obora u Kaznějova je tripová balada o jednom víkendu, který překročí hranice reality, jazyka i ticha. V prostředí venkovské chalupy se…

    [ Číst dál ]

  • Panelová diskuze

    Název: Panelová diskuze „Jazyk jako nástroj útlaku, nebo špageta?“Místo: Kulturní centrum „Rovnováha“Moderátor: neutrálně genderfluidní AI hlas z repráčku IKEAČas: Nekonečno + 5 minut Panelisté: Dr. Xena Nevědomá, PhD. – odbornice na jazykovou dekonstrukci ve vztahu k mezidruhové empatii.…

    [ Číst dál ]

Nové texty rovnou do mailu

Žádný newsletterový cirkus. Jen upozornění, když vyjde nový zápis.

Po zadání adresy přijde potvrzovací e-mail. Odběr lze kdykoli zrušit.